Děvče & Zachary

Vypadá to, že se opět vracím na naši planetu, stále a neúnavně pracuju v jogínském Ašrámu, stále pojídám mungdál, pickles, čatní, vařenou řepu, placky a jiné výpěstky našich jogínů, ale až na to, že jsou to docela pohodoví lidi a vaří výborný jídla mě to nepohltilo natolik, abych se zdravila hari óm, zůstávám stále u zavedeného ahoj a ani jejich jména si nejsem schopna zapamatovat. Ačanpuri, Džoti, Muktanand, Kajláš a ostatní jména jsou pro mě stále jak od návštěvníků z Marsu. Ale jsem člověk vstřícný a tolerantní a nakonec se ještě leccos přiučím. Jen vegetariánský pes Pilů mi zůstává trochu záhadou a myslím, že ani on neví přesně vo co go.

Poslední půlrok byl malinko šokující a až teď začínám pomalu přicházet na to, že i v Koryčanech se dá vcelku skvěle sportovat, ač mezi komunitou alkoholiků, milenek, nemanželských dětí se mi to zdálo skoro nepatřičný, ale začínám se pomalu začleňovat. Už mám tři obrovský sudy nachystaný do pálenice a víno a rum zvládám v pohodové kombinaci. Takže jo, půjde to. A do toho ten sport, takže už jsem vlastně napůl místní:)

Nemá smysl psát o trénování, bo jsem toho natrénovala dost, dokonce tak dost, že jsem stíhala i dlouhý cyklistický výjezdy s klukama ze Šternberka a Olmiku, čehož si celkem cením (snad teda nejeli ze solidarity pomalu:), ale u nich se to moc předpokládat nedá. a musím uznat, že silniční cyklistika mezi 15ti chlapama je docela lahůdka:) Ty vyšvihaný nohy, pěkný zadky a upnutý dresy jsou pro mě jako "nezávislého" pozorovatele zcela luxusní záležitost:) No a moje oblíbené letní bajkování s kyjovjákama po Chřibech bylo taky suprovní, v tomhle směru jsou Chřiby úplně skvostný, bo je mám hned před barákem. Trošku problematický je tu běh – jsou tu kurevský kopce, ale běhám a běhám a začíná to vypadat, že to aji k něčemu je. Běhy z práce jsou taky pohodový relax, i když tma už na mě v lese brutálně útočí:)

Podzimní Roháče – srovnala bych to s minuloročním březnovým soustředěním ve Španělsku. Nespí se, pije se a maká se a je to neuvěřitelný, že to tělo unese a ještě je úplně v pohodě. Navíc Roháče jsme někteří pojali spíš jako běhací než pochodovací a teprv teď mě hodně začalo bavit "chodit" po horách:)

Jecminkovske, ironjosefovske, vl001 blogy stale lehce procitam, takze kluci trenujte, neztracim vas ze zretele:)